A bylo po něm_01.jpg

 

„Mdloby na tebe!" z Hermioniné hůlky vyšlehl červený záblesk. Postava, na kterou byla kletba mířena, ji hravě odrazila a vystoupila ze stínu. Harry, který svou hůlkou osvětloval místnost, ztuhl a Hermioně vypadla hůlka na zem.

„Severusi!" vykřikla a vběhla mu do náručí. Harry už od 6. ročníku věděl, že Hermiona tráví večery se Snapem. Chvíli trvalo, než jí s Ronem prohřešek se zmijozelským ředitelem odpustili, ale tady ho zarazilo něco úplně jiného.

„Ale vy..." Snape upřel svou pozornost na Pottera, „vy máte být přece..."

„Mrtvý?" dořekl s úšklebkem Snape a pozvedl pravé obočí.

„Zdám se vám mrtvý, Pottere?" Harry jen otvíral pusu naprázdno.

„Nemyslete si, že jste jediný, kdo dokáže smrti uniknout."

Hermiona se zadívala na Snapea, „Ale jak? Já - já jsem tě viděla. Byl jsi mrtvý. Byla jsem u toho, klečela jsem u tebe." Usmál se na ni.

~ O dvě hodiny dříve ~

„Přiveď mi Snapea!"

-----

„Luciusi?"

„On tě zabije, ty víš, že to udělá. To tys zabil Brumbála, takže jeho hůlka teď patří tobě, ne Pánovi zla." Severus se Luciusovi zadíval přímo do očí.

-----

Harry, Ron a Hermiona se přemístili do Chroptící chýše právě ve chvíli, kdy se z ní Voldemort i s Nagini přemístil pryč.

„Severusi!" Hermiona doběhla k umírajícímu profesorovi lektvarů.

„Nesmíš umřít. Harry kabelku!"

„ Hermiono..."

„ Harry tu kabelku, kruci!"

„ Hermiono je pozdě."

„ Severusi, ty nesmíš umřít. Nemůžeš mě tady nechat." Hermiona začala přerývavě vzlykat. Slzy jí tekly po tvářích. Severus jí jemně setřel jednu slzu, než mu ruka těžce spadla do Hermionina klína. Ona jeho ruku vzala a přidržela si ji u rtů. Harry s Ronem stáli u dveří a jen přihlíželi scéně před sebou. Najednou Snapeovy víčka klesly.

„Ne! Severusi, neodcházej! Prosím, zůstaň se mnou." Hermiona držela teď už bezvládnou ruku.

„SEVERUSI!"

Třásla s ním. Bušila do něj. Nadávala. Nakonec se její ruce spustili podél jejího těla a ona klečela u bezvládného Snapea a vzlyky jí otřásaly celým tělem. Naráz ucítila, jak jí někdo objímá zezadu kolem ramen. Byl to Harry.

„Hermiono," Víc však neřekl, protože se po Bradavických pozemcích rozlehl Voldemortův kouzlem zesílený hlas:

„Bojovali jste statečně, ale zbytečně pro někoho, kdo se zbaběle ukrývá. Bradavice jsou dobyté a zbyla vás jen poslední hrstka. Proto dávám povel své armádě, aby zbylé živé odvedla na nádvoří. Harry Pottere, teď mluvím přímo k tobě. Pokud se mi nepostavíš jako sobě rovnému, tví věrní budou bez výjimky zabiti. Dávám ti na to hodinu." Harry se zvedl. Nastalo hrobové ticho. Hermiona i Ron věděli, že se Harry chce jít vydat.

„Harry..."

„Mlč Rone!" zarazil ho dřív, než stačil Ron cokoliv říct. Hermiona, která do teď seděla na zemi stoupla.

„Harry," šeptla.

„Ne Hermiono! Pokud můžu ještě někomu zachránit život, tak to udělám," obořil se na Hermionu Harry. Ron popošel k Harrymu a chtěl ho chytit za rameno, ale Harry před jeho rukou ucukl.

„Jak se na mě můžeš ještě dívat? Bavit se se mnou? Co tu vlastně ještě děláš? Měl bys utéct dokud můžeš. Kvůli mně zemřela celá tvá rodina Rone."

„Nezemřeli kvůli tobě Harry! Bojovali za lepší svět a nepřestali, dokud nezemřeli a já udělám to samé."

„Ani náhodou, ty teď vezmeš Hermionu a vypadnete odsud! Já udělám, co Voldemort chce. Půjdu tam... a půjdu tam sám!" zarazil pokusy o námitky svých přátel Harry. Hermiona, která měla ještě pořád slzy v očích, se na Harryho vzdorovitě podívala.

„Harry, poslouchej mě! I když tam půjdeš a Voldemort tě zabije, opravdu si myslíš, že je pak nechá jít? Jen tak?"

„Hermiona má pravdu Harry," přidal se k ní Ron.

„Hele. Pokud je nějaká šance, že je můžu zachránit, tak jí musím využít."

-----

Když se Harry objevil na nádvoří, seskupila se kolem něj hrstka Smrtijedů. Viděl, že už není cesty zpět. Na schodech do hradu stál Voldemort, když uviděl Harryho, zlověstně se usmál a šel pomalu směrem k němu.

„Slavný Harry Potter. Chlapec, který přežil, jde zemřít."

Harry mezi tím hledal hůlku, snažil se, aby si toho nikdo nevšiml. Jediný problém byl, že ji nemohl najít. Musela mu vypadnout, když se skláněl k Hermioně.

„Teď Pottere se uvidíš se svými rodiči ve vědomí, že pro tebe umřeli všichni tví přátelé úplně zbytečně." Právě když Voldemort napřáhl hůlku, aby vyslovil kletbu, která měla Harryho navždy sprovodit ze světa, se za ním ozvala rána. Nastal zmatek a toho Harry využil. Utíkal do hradu, kde se srazil s Ronem a Hermionou, která mu podala jeho hůlku.

„ Díky Hermiono,"

„Musíme pryč!" Všichni tři se chytli za ruce. V tom kolem Harryho proletěl zelený paprsek, který ho tak, tak minul, ale...

„RONE!" Harry chtěl přiskočit ke svému nejlepšímu kamarádovi, ale Hermiona ho chytla za rameno a přemístila se s ním pryč.

-----

„Co to děláš?! A co Ron?" rozkřikl se na ni Harry.

„Nemohli jsme mu pomoct. Proti smrtící kletbě není žádný lék. Promiň Harry, nemohla jsem jinak." Hermiona brečela a Harry k tomu neměla daleko.

„Kde to jsme?" Hermiona se zhluboka nadechla aby se trochu uklidnila.

„Tohle místo mi ukázal Severus. Tady by nás nikdo neměl hledat." Vešli společně do chaty.

„Lumos. Hermiono, kde je tady vypínač?"

„Hned vedle," ztichla.

„Hermiono co to s..."

„Pst!" ukázala na stín v rohu místnosti.

„Mdloby na tebe!" Z Hermioniné hůlky vyšlehl červený záblesk. Postava, na kterou byla kletba mířena, ji hravě odrazila a vystoupila ze stínu. Harry, který svou hůlkou osvětloval místnost ztuhl a Hermioně vypadla hůlka z ruky.

„Severusi!" křikla a vběhla mu do náručí. Harry už od 6. ročníku věděl, že Hermiona tráví večery se Snapem. Chvíli trvalo, než jí s Ronem prohřešek se zmijozelským ředitelem odpustili, ale tady ho zarazilo něco úplně jiného.

„Ale vy..." Snape upřel svou pozornost na Pottera, „vy máte být přece ..."

„Mrtvý?" dořekl s úšklebkem Snape a pozvedl pravé obočí.

„Zdám se vám mrtvý, Pottere?" Harry jen otvíral pusu naprázdno.

„Nemyslete si, že jste jediný, kdo dokáže smrti uniknout."

Hermiona se zadívala na Snapea, „ Ale jak? Já -  já jsem tě viděla. Byl jsi mrtvý. Byla jsem u toho, klečela jsem u tebe." Usmál se na ni.

*****

„Luciusi?"

„On tě zabije, ty víš, že to udělá. To tys zabil Brumbála, takže jeho hůlka teď patří tobě, ne Pánovi zla." Severus se Luciusovi zadíval přímo do očí.

„Neříkej mi, že jsem ti nakonec přirostl k srdci? Nechtěj mě rozesmát."

„Severusi, jsi jediný přítel, který mi zbyl. Narcisa ode mě odešla."

„A ty se jí divíš?" přistoupil k němu Severus, „Voldemort ti mučil syna a tys tam jen stál. A nakonec, až se nabažil Dracova utrpení a prošení o milost, ho zabil. A ty, můj příteli, jsi nehnul ani brvou."

Luciusovi se v očích leskly slzy, „ Nikdy si to nepřestanu vyčítat."

„Pozdě. Kdyby si jen nestál, mohlo to být jinak. Sbohem Luciusi, " Severus se otočil na podpatku a zamířil ke dveřím.

„Severusi, počkej! S tímhle žít nemůžu a ani nechci." Severus se překvapeně otočil Luciuse. Pohled mu sklouzl na lahvičku, kterou držel v ruce.

„Jsi si tím jistý?" Lucius se podíval Severusovi zpříma do očí a odhodlaně přikývl.

*****

„Chcete říct, že...?"

„Ano Pottere."

„Lucius Malfoy šel místo tebe? A já jsem...ale to není možné!" Severus pohladil Hermionu po vlasech.

„Jednou se zachoval správně. Jako dobrý muž a přítel." Hermiona se přitiskla k Severusovi a měla opět slzy v očích. Harry sklonil hůlku a konečně našel vypínač. Když rozsvítil, čekalo je nemilé překvapení.

„Ale, ale, jaká to rodinná idylka." Severus schoval Hermionu za sebe a Harry si stoupl vedle něj. Oba mířili na Voldemorta, který stál v klidu, ruce podél těla. Za ním stála Belatrix Lestrangeová.

„Asi bych se měl zeptat, jak to že jsi naživu. Ale myslím, že ta správná otázka zní: Copak se stalo s našim milým Luciusem, že?" ušklíbl se.

„Expeliarmus!" odzbrojila Harryho a Snapea, který útok nečekal, Belatrix.

„Tak, kdo z vás chce umřít jako první?" namířil Voldemort hůlku na Snapea. Hermiona, která se do té doby za ním krčila, se napřímila a v obraném postoji se postavila před něj.

„Ale vidím, že máme dobrovolnici."

„Můj pane," naklonila se Belatrix k Voldemortovi, „ať ji zabije sám," pak se škodolibě podívala na Severuse.

„Pravda. Nepředpokládám, že bys něco takového udělal dobrovolně, že Severusi?" Když se nedočkal odpovědi pokračoval.

„Nuže dobrá. Imperio!" z Voldemortovy hůlky vylétl zlatavý záblesk. Harry ho viděl zmizet Snapeovi ve spánku, chtěl skočit před Hermionu, ale Belatrix ho znehybnila.

„Severusi, buď tak hodný. Zabij tu holku!" řekl sladce ironickým hlasem Voldemort a podal mu hůlku. Severus si stoupl zády k Voldemortovi a Belatrix. Namířil hůlkou proti Hermioně. Ta klesla na kolena. Harry zděšeně přihlížel. Hermiona zdvihla hlavu a zahleděla se Severusovi do očí.

„Severusi. Prosím." Severus její pohled opětoval. Jakoby to však nebyly jeho oči, plné něhy a milující, které se na ni teď upíraly. Viděla v nich pouze prázdnotu, bezduchý otupělý výraz. Hermiona už to nevydržela, sklopila hlavu. Náhle si vzpomněla na hůlku, kterou měla ještě stále zkovanou ve svém rukávu. Mohla ji použít, Voldemort ji vidět nemohl, z jeho úhlu pohledu byla skryta za Severusovým pláštěm. Hermiona se nejdříve nenápadně podívala na Harryho a viděla, že je připraven se bránit. Dokázala by, ale ona zaútočit na Severuse a v případě nutnosti ho i zabít, aby se sama zachránila? Podívala se zpět na Severuse, ne nedokázala by to. To radši zemřít, než žít bez něj. Náhle jakoby v jeho očích uviděla povědomý záblesk.

„Zab už tu holku! Na co ještě čekáš?!" vyzval ho netrpělivě Voldemort.

„ Avada Kedavra!" zahřměl Severus. Jeho cílem, ale nebyla Hermiona, byla to Belatrix, kterou kletba zasáhla přímo mezi oči.

„Harry!" Hermiona popadla svou hůlku a hodila ji Harrymu, který byl zbaven pout. Ten ji obratem ruky chytil a namířil na Voldemorta, který se ještě nevzpamatoval ze scény, která před ním probíhala.

„Avada Kedavra!" 

V poslední vteřině se Harryho a Voldemortův pohled střetly. Pak už Voldemorta ozářil zelený záblesk a jeho bezvládné tělo kleslo k zemi. 

(A bylo po něm ...)

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (11 | 48%)

Líbí se Vám povídka : Pod křídly anděla?

Ano, líbí (3 | 17%)

Jak se vám líbí jednorázové povídky?

Jsou pěkné (6 | 50%)
Docela ujdou (4 | 33%)
Nic moc (2 | 17%)

Jak se vá mlíbí básničky?

Jsou moc krásné (9 | 56%)
Pěkné (2 | 12%)
Ujdou (2 | 13%)
Moc ne (1 | 6%)
Vůbec (2 | 13%)

Jak se vám líbí naše tvořené obrázky?

Jsou pěkné (1 | 8%)
Docela se líbí (3 | 25%)
Nic moc (1 | 8%)
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one